Loutna oud (řecky uti) je strunný nástroj, patřící do rodiny bezpražcových louten s krátkým krkem. Jeho původ je patrně v Persii, kde se tento nástroj označuje jménem barbat. Od Peršanů se nástroj dostal k Arabům, kteří mu dali jméno al’oud (což znamená dřevo) a díky kterým se nástroj rozšířil v několika verzích po celém středomoří a zemích středního východu. Turecká verze nástroje ud, která v Řecku převládá, pochází z Istanbulu a od arabského vzoru se liší především poněkud menším tělem, vyšším laděním a především pak technikou hry. V Řecku se oud používá hlavně v lidové hudbě, přestože pro něj existuje bohatý klasický repetoár byzantské i osmanské dvorní hudby. Ponejvíce je tento nástroj rozšířený v Malé Asii, v Thrákii, ve východní části řecké Makedonie a na ostrovech. Oud lze také nalézt v západní části pohoří Pontos a v Kappadokii, kterou tradičně obývali Řekové.

Literatura:
[1] KALOMOIRIS, Manolis. Organognosia. Athény : Michail Gaitanou, 1967. 64 s. ISBN W399960006.
[2] MALIARAS, Nikos. Byzantina mousika organa. Athény : Nakas, 1997. 87 s. ISBN 978-960-7554-44

Comments are closed.